Spousta lidí dává přednost neživým věcem před kamarády, ale i láskou. Někteří to dotáhli až tak daleko, že se bojí lidského kontaktu. Stále častěji vídám lidi, kteří si místo dítěte, i když by ho třeba i chtěli, raději pořídí auto, motorku, dovolenou a třeba i oblečení. Proč? Bojí se dalších lidí, jsou nedůvěřiví a s neživými předměty je stokrát menší práce.
Znáte někoho takového? Rozvedl se s ženou a teď tráví celé dny prací a ve volném čase se mazlí s autíčkem? Nemá pomalu čas ani na přátele, auto nakonec vyžaduje víc času, než by si myslel. Umýt, utřít, vyleštit, vysát, vyměnit součástky, ozdobit a pak si honem někam vyjet a předvést se světu. Opravdu se zamiloval do auta?
Jsou bohužel i extrémnější případy. Určitě jste zahlédli v televizi zvláštní úchylku japonských mužů. Stále méně a méně zakládají rodiny a místo toho si kupují panenky. Ale ne Barbie, které seženete v každém zapadlém hračkářství. Zalíbily se jim neživé ženy, panenky ve skutečné velikosti, které mají vše na správném místě. Muži si pak jen vyberou, jestli se jim líbí ta s dlouhými blonďatými vlasy, nebo ta s krátkými černými, nebo dokonce i zrzavými. Opravdu vypadají jako živé, ale nemluví a nechodí – zatím. Muži s nimi chodí na procházky a vozí je na vozíčku, povídají si s nimi a někteří nemají jen jednu. V Japonsku už to ani není nějak podivné.
Čím to je? Možná proto, že skutečné ženy příliš pracují a nemají zájem. Nebo by se muži museli více snažit a je pro ně tedy pohodlnější si nějakou tu panenku koupit. Zvláštní.
Není vůbec špatné koupit si auto, dovolenou, voňavku nebo třeba pejska. Neměli by však být důležitější než přátelé nebo láska. Také jsme čím dál víc pohodlnější a víc než ven, chodíme hledat známosti na internetové seznamky a pak trávíme hodiny, ťukáním na Messengeru. Není lepší vytáhnout přátele někam na pivo, na jídlo a hledat někoho skutečného?
Nebojte se lásky, risk je zisk, ne?