Máte rádi děti stejně tak jako já? Já si myslím, že mnoho lidí mám moc rádo děti. Vždyť kdo by taky neměl rád malé děti? Malé děti jsou naši přeci potomci a kdo by je neměl rád, tak by lhal sám sobě. A myslím si, že kdyby nebyly děti, tak by bylo na tomhle světě smutno. Samozřejmě všichni víme, že některé děti umí taky pěkně pozlobit. Ale když to na druhou stranu vezmu, tak děti jsou hlavně radost. A jsou radost, ale taky starost. Jenomže mně to ale nevadí. Já mám své tři sourozence, sestru a dva bratry. A musím říct, že jako děti jsme si velmi hodně spolu vyhrály. Takže když jsme byly děti, tak u nás nehrozilo to, že bychom se nudily nebo u nás zavládla nuda. Maminka nám říkala, že jako děti jsme byly taky pěkně zlobivé. Prý často po nás musela uklízet, protože jsme prý byly bordeláři. Ani jsme si po sobě nechtěli uklízet. Nevím, jestli tomu mám věřit.

Protože v dnešní době jsem velmi pořádná a taky pečlivá. Mám ráda, když je má domácnost pěkně uklizená. Nemám ráda bordel a nemám ráda, když se všude všechno povaluje. Třeba můj syn má ve zvyku, že si staví domečky z dek, takže potom všude mám po o kuchyni a po obýváku deky, se kterými si syn hraje, že je to jeho domeček. Sice ano, chápu. Jsou to děti.

Ale taky se děti musí naučit poslouchat a musí se naučit uklízet po sobě bordel. Mému synovi to ale pořád stále nějak nedochází a neumím to vysvětlit. Já jenom doufám, že jednoho dne syn dospěje a bude si uklízet po sobě svůj bordel. I když jako máma tomu ani moc nevěřím. My maminky máme tendenci stále své děti v něčem omlouvat a já se tomu vůbec nedivím, protože to dělám taky. Je to moje jediné dítě, jediný syn, tak je jasné, že pro svého syna chci úplně to nejlepší. Stejně tak jako všechny rodiče na této zemi. A kolik dětí je pro vás tak akorát? Kolik dětí máte doma vy?